Rosekruciáni představují velmi mystickou tajnou společnost s esoterickou tradicí, která se tu objevila v Německu počátkem 17. století spolu s knihou “Fama Fraternitatis”. Kniha byla následně byla přeložena do 5 jazyků. A byla jednou ze tří knih, které se snažily o reformu lidství.
Rosekruciáni, česky Řád Růže a Kříže, latinsky pak Antiquus mysticum ordo rosae cruis (a ve zkratce AMORC), jsou u nás málo známí. Spousta informací o nich je proto navíc nepřesná a zkreslující. Základy učení pochází z faraonských škol mystérií v Egyptě. Řád tvořil různá společenství, přičemž do něj patřili velmi vzdělaní lidé různého náboženského vyznání z celého světa. Vždy šlo o nenáboženské a nepolitické společenství, v němž mohli být muži i ženy.
Kdo byl v řádu?
V řádu byly známé a významné osobnosti své doby, jako třeba osobní lékař Rudolfa II, Michael Maier, Isaac Newton, Gottfried Wilhelm von Leibniz, Jan Ámos Komenský, Francis Bacon, Johannes Kepler, Benjamin Franklin, Immanuel Kant, René Descarte, Claude Debussy, Carl Gustav Jung, královna Alžběta I., Goethe, Napoleon a mnoho dalších.
Co bylo cílem rosekruciánství?
Rosekruciáni se snaží proniknout do tajů přírody a jejího působení. Učí se s přírodou spolupracovat. Drží se svých původních principů a pravidel. Rosekruciánské vědění se předává z generace na generaci a je pečlivě se chrání před zneužitím. Rosekruciáni zastávají přesvědčení, že k největším úkolům patří zachovávat věčné hodnoty a zákony přírody a přibližovat ji znova a znova všem lidem. K tomu patří i rozvoj různých schopností a talentů, které by neměly zakrnět, ale měly by být neustále rozvíjeny.
Rosekruciáni v Čechách a na Moravě
I v Česku se snažily uchytit řády podobného ražení. Byly však dobře utajované a zajímaly se kupříkladu o výrobu zlata nebo kamene mudrců. Náplň české společnosti však byla ponejvíce spjata s alchymií, magií a zaklínáním duchů. Rovněž si předávaly své vědecké poznatky z oblasti experimentální přírodovědy.
Řád tedy neustále existuje a po mnoha letech dokonce přijímá nové členy.
