Keltská oslava letního slunovratu oslavuje nejdelší den v roce. Jsou to slavnosti světla, harmonie, rovnováhy a plodnosti. Název Litha se objevil v osmém století a pochází z latinského “zúčtování času”. Spojeny jsou s celou řadou zvyklostí a rituálů, které po stovkách let v dnešní době opět ožívají.
Letní slunovrat
Letní slunovrat je nabit nejen mocnou magií, ale i energií. Slunce je v té době na samotném vrcholu, a tak by byla škoda toho nevyužít a neposílit se, nezvýšit ochranu všeho, co je nám vzácné a drahé. I proto se ten den rozdělávají na kopcích velké ohně, aby země a nebe bylo v jedné rovnováze. Pomáhala k tomu i velká zapálená kola, která se kutálela z kopce do vody.
Keltské oslavy rovnodennosti
Nejen Keltové však slavily nejdelší den v roce. Tento den byl kouzelný pro všechny národy světa, byť nesl jiné pojmenování. Z oslav lidé neupustili ani po příchodu křesťanství. Oslavy probíhaly již od rána, kdy Keltové hledali ten správný kamínek, který by jim přesně a hladce zapadl do dlaně. Vložili do něj modlitbou své přání. Večer pak tento kamínek lidé vhazovali do posvátného ohně a doufali, že se jim přání naplní. Později lidé do ohně začali místo kamínku házet keltskou minci.
Rituály oslav Litha
Oslavy svátku Litha však nejsou spojeny pouze s ohněm a sběrem léčivých bylin, ale i s bubnováním a tancem. Popel z ohňů v tento den zapalovaných se druhý den rozhazoval po polích, aby byla zajištěna dobrá úroda. Kromě nich se do tmavé noci vyhazovali hořící košťata, jež měli lidi ochránit před zlými čarodějnicemi. Ženy v ten den vily věnce, zdobily své domovy květinami a čarovaly s bylinami. V noci pak chodily na byliny, protože v době slunovratu mají tu největší sílu, říkalo se mu svatojánské koření. Vůbec k těm nejmagičtějším patří šalvěj, levandule, rozmarýn, tymián, bazalka, verbena a další. Zapomenout nesmíme ani na devatero bylin. Během letního slunovratu se přitom byliny sbíraly za velmi přísných pravidel. Byliny se musely sbírat v naprosté tichosti. Sběratelky nesmějí promluvit, ani se ohlédnout. Devatero kvítí tvoří chrpa, kopretina, smolnička, planá růže, rozchodníček, mateřídouška, fialka, zvonek a čekanka. Byliny měly zaručit lásku, radost, zdraví, přátelství a požehnání. Byliny se pak užívaly k léčbě, do jídla, čarování i k různým magickým rituálům.
