Rituály, které se konaly na Hromnice, jsou ve skutečnosti spojeny s mnohem starším keltským svátkem Imbolcem. Všechny konané rituály a zvyky měly lidem zajistit kvalitní úrodu a bezpečí před přírodními vlivy i zlými duchy.
Zvyky a obyčeje konané na Imbolce
V tento dem se tradičně rozsvěcelo co nejvíce světel. Mladé dívky chodily s pochodněmi a ohně v domech a před domy zapalovaly. Zapalovaly se ohně před domy a dávaly se do oken svíce, tzv. hromničky, protože se věřilo, že to domy ochrání před zlými duchy. Šlo o posvěcené svíčky, které měly větší moc a kromě ochrany dokázaly i splnit tajná přání. Ohníčky před domy měly ochránit dům před bleskem a kroupami.
Rituály Imbolce
Tradičně se tento den jedly kořeněná jídla a mléčné výrobky. Peklo se rovněž i speciální pečivo. Večer se pak konaly hostiny, z nichž se část obětovala bohům. Zemědělci v tento den prováděly svou první orbu. Tuto orbu směl provést pouze vůdce vesnice. Do brázd však byly zaorávány potraviny z hostiny. Šlo především o vejce, chleba, sýr, medovina, víno nebo pivo. S opentleným pluhem také procházel průvod celou vesnicí. Do pluhu mohli být zapřaženi pouze bílí býci nebo koně a nikdo nesměl vůdci zkřížit cestu. Ano, spojit si to můžete i s Přemyslem Oráčem, který jako budoucí král českých zemí, oral se svými bílými voly brázdu.
Pecen chleba se pak obvykle dával pod svíčku na okno. Zvykem bylo zapálit 13 bílých nebo hnědých svíček. Na oltář se dával hnědý ubrus. Vyráběly se i slaměné panenky, které potom mladé dívky roznášely po vsi, za což pak dostaly malé dárky.
Imbolc a magie
Svátek Imbolce byl využíván i k věštění. Dodnes se leckde do ohně vhazuje čerstvé jalovcové proutí, které mělo chránit a čistit dům. Druhý den se pak z popela věštila budoucnost. Lidé rovněž předpovídali jaké bude počasí.
